Co jsem zjistilaza devět měsíců.

Místo "oprav tento kód" zkuste "Toto je Next.js projekt s TypeScriptem. Mám komponentu X, která dělá Y. Potřebuji Z." AI dostane rámec a odpověď bude o 80 % přesnější.

"Nechci kompletní přepsání, jen oprav tuto jednu funkci." AI má tendenci přepisovat víc, než je potřeba. Explicitní omezení šetří nervy.

Neposílejte seznam deseti věcí najednou. AI je splní, ale polovina bude odbytá. Lepší je jít krok za krokem, výsledek je konzistentnější.

"Jaké máš otázky, než začneme?" nebo "Co potřebuješ vědět, aby výsledek byl dobrý?" Funguje líp, než hádat, co napsat.

Než řeknete AI "předělej celou tuto sekci", uložte aktuální stav. git add . && git commit -m "záloha před velkou změnou". Pak se vždy můžete vrátit.

Každý experiment patří na vlastní větev. git checkout -b zkousim-neco. Hlavní větev zůstane funkční, vy si hrajete bez strachu.

Uděláte rozdělanou práci a potřebujete rychle opravit něco jiného? git stash ji odloží, git stash pop ji vrátí zpět. Zachránilo mě to mnohokrát.

Soubor CLAUDE.md v kořeni projektu Claude přečte automaticky na začátku každé session. Dávám tam: jak projekt funguje, co neměnit, jaký styl kódu preferuju. Ušetří hodiny vysvětlování.

V Claude Code CLI Enter rovnou odešle, Shift+Enter přidá nový řádek. Jenže Mac Terminal to neumí nativně, posílá stejný signál jako Enter. Řešení: Terminal → Preferences → Profiles → Keyboard → přidejte binding: Key Return + modifier Shift, Action: Send text → \n. Nebo stáhněte iTerm2, tam Shift+Enter funguje bez nastavení.

Místo kopírování kódu do chatu řekněte "podívej se na soubor X". Claude přečte soubor přímo a má přesnější kontext než z vašeho výběru.

Když Claude začíná odpovídat jinak než dřív, zapomíná kontext nebo opakuje chyby. Dlouhý chat = plný context window = horší výsledky. Nový chat, nová energie.

Copy-paste celý error. AI z něj pozná přesný soubor, řádek a typ problému. Parafráze "nefunguje to" je jako říct doktorovi "bolí mě".

"Proč se to děje a jak tomu příště předejít?" Naučíte se víc, než jen dostat opravu. Za devět měsíců jsem tak pochopila víc než z tutoriálů.

Než budete panikařit: přidejte console.log před problematické místo a podívejte se co tam skutečně je. Polovina "záhadných" bugů je jednoduše jiná hodnota než čekáte.

Když jste zaseknuté dýl než pět minut: přeformulujte otázku a zkuste jiný přístup. Pokud nepomůže, uložte a jděte dělat něco jiného. Mozek řeší problémy mimo obrazovku líp než před ní.

Fungující formulář je úspěch. Deploy bez chyb je úspěch. První commit je úspěch. Pokrok se skládá z maličkostí a každá z nich se počítá.

Když AI vrátí špatný výsledek, není to osobní. Není to schválně. Potřebuje lepší kontext nebo jiný přístup. Frustrace je pochopitelná, ale adresát je špatný.

Vibecoding umí vtáhnout. A najednou jsou tři hodiny pryč a vy jste se nehnuly ze židle. Fyzické tělo platí daň za každou hodinu u obrazovky. Nastavte si připomínku po 45 minutách: vstát, protáhnout se, projít se. Chceme vibekódovat dlouho a dobře, a to se povede, jen když budeme pohyblivé.

Hodiny před obrazovkou oči vysušují a unavují. Pořiďte si kapky umělých slz (bez konzervantů) a kapejte pravidelně, ne jen až pálí. Pravidlo 20-20-20: každých 20 minut se podívejte 20 sekund na něco vzdáleného 20 metrů. Jednoduchá oční jóga: pomalu pohybujte očima do všech stran, pak je na chvíli zavřete. Vaše oči vám za to poděkují každý den.